Chorvatsko - Zadar

Fotogalerie

Zadar je město v Chorvatsku, na pobřeží Jaderského moře v severní Dalmácii, 200 km jižně od Záhřebu. Má 72 718 obyvatel a patří tak k větším chorvatským městům. Zadar je správním centrem stejnojmenné župy.

V nejstarších dobách se město nazývalo Iader (nijak nesouvisí se jménem moře), později Diadora. Druhé -a- ve slově Zadar je pohyblivé, takže správné skloňování je do Zadru, v Zadru atp. Použití tvaru Zadaru je však v češtině též přípustné. V dřívějších dobách se pro Zadar užívalo také italského názvu Zara.

Už v době 9. století př. n. l. byl dnešní Zadar osídlen ilyrským kmenem Liburnů. V dobách těsně před přelomem našeho letopočtu Zadar připadl do správy Římské říše, kde však měl svojí autonomii. Po pádu západořímské říše se stal centrem Dalmatské provincie ve Východořímské (Byzantské) říši a sídlem jejího správce. Po vpádu Slovanů do Dalmácie přetrval Zadar pod správou Byzance a stal se jedním z center zbývající latinské populace. Byzantská říše v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategicky významné město usilovala Benátská republika. Než dosáhla na trvalo svého cíle, město se osamostatnilo a na začátku 11. století sem pronikli sem Chorvaté, kteří Zadar s přestávkami ovládali. Slované potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini. Později ve 12. století válčil Zadar častokrát s Benátkami, po několika útocích ale prohrál a byl vypleněn vojsky Benátek a čtvrté křížové výpravy. Následovalo několik povstání, ale stejně došlo k připojení Zadaru pod uherskou vládu. Ta ho o několik století později prodala zpět Benátčanům. Nová benátská vláda zrušila městu jeho autonomii, což vedlo ke stagnaci. Po pádu Benátské republiky na konci 18. století připadl pod správu Rakouska, později pod správu Rakouska-Uherska. Po první světové válce se roku 1920 stal podle Rapallské smlouvy součástí Itálie. Za druhé světové války byl jako důležitá fašistická pevnost mnohokrát bombardován britským a americkým letectvem. Po osvobození roku 1944 byl Zadar v rámci Chorvatska začleněn do Jugoslávie. Po válce se stalo město turistickým centrem. To však trvalo ale jen do balkánské války v roce 1991, kdy byl ostřelován Jugoslávskou lidovou armádou, která dva roky obléhala město.

V Zadaru jsou pozůstatky z dob římské vlády, jsou to hlavně části opevnění, z nichž však byla většina zbořena za dob rakouské nadvlády. Také se zachovalo římské fórum, chrám a bazilika a mnoho kostelů a klášterů ze středověku.

Možnosti výletů

Pag
vodopády Krka
Biograd na Moru
Šibenik
Vranské jezero

Výlet na Pag

Poslední z ostrovu vnitřního pásu Kvamerského souostroví. Je dlouhý 60km. Od pevniny je oddělen Velebitským průlivem a od ostrova Rab průlivem. Většinu jeho povrchu však tvoří holá skaliska. Nejsou zde žádné povrchové vody, žádné potoky, jenom několik pramenů. Jeho podnebí je středomořské. Zemědělství je možné pouze v krasových sníženinách s rovným nánosovým dnem. Na ostrově najdeme klidné zátoky a zálivy v okolí města Pag a Novalja a rovněž u menších osad Šimuni, Mandre a Straško na jihozápadním pobřeží. Ostrov nikdy nebyl přeplněn turisty. Spojení na ostrov zajišťuje trajekt z Prizny na pevnině do Žigljenu na severovýchodním pobřeží ostrova. Ostrov je na jihovýchodě spojen s pevninou také mostem. Dnes je prvotním zaměstnáním ostrovanů zemědělství, které se pokouší ze země vyždímat život. Domácí víno žlutica, ovčí Paški sir naložený v olivovém oleji jsou ceněnými specialitami chorvatské kuchyně.

Výlet vodopády Krka

Národní park Krka se rozkládá na ploše 142 kilometrů čtverečních a byl vyhlášen v roce 1985. Do širokého zálivu před Šibeníkem ústí řeka Krka, na jejímž dolním toku byl kvůli ochraně jedinečných přírodních krás vyhlášen národní park. Krka je největší řekou v severní Dalmácii. Pramení v Dinárském pohoří a je dlouhá pouhých 72 kilometrů, i když je velmi vodnatá.

Usazování vápníku, který je rozpuštěn ve vodě, tvoří v korytě řeky vápencové terasy, takže zde najdeme řadu peřejí a vodopádů, z nichž největší padá z výšky 48 metrů.

V jeho blízkosti se nachází turistické středisko s restaurací. Nejkrásnější část parku se nachází v okolí Skradinského vodopádu asi 12 kilometrů od Šibeníku, rozmanitým terénem okolo břehů a nad spletí jednotlivých ramen řeky je možné procházet po dřevěných můstcích.

O několik kilometrů níže se Krka vlévá do Prokljanského jezera, odkud je možné podniknout výlet lodí až k vodopádům.

Park je otevřen denně od 8 do 20 hodin. Vedle pokladen je velké parkoviště, které je intenzivně využívané. Zde si můžete koupit vstupenku do národního parku nebo lodní výlet na jezero Visovac s ostrůvkem a malebným Františkánským klášterem z roku 1445.

Výlet na Vranské jezero

Pohled na Vranské jezero

Vranské jezero - největší v Chorvatsku

Rybaření na Vraně

Vrana je střediskem úrodné oblasti zvané Vransko polje. Z Vranského jezera vybíhá řada souběžných zavlažovacích kanálů vzdálených od sebe okolo sto metrů. Na břehu jezera byla spousta jezerem vyvržených a sluncem usušených ryb. Některé byly dlouhé až 30 cm . Teplota vody Vranského jezera je vyšší než teplota moře.Doporučujeme strávit zde jeden den koupání,vstup zdarma,je zde restaurace,kde si můžete dát místní specialitu- žabí stehýnka.